Brokátový závěs červeno - zelený velký

Detailní popis produktu

Šťastné symboly darovala božstva historickému Buddhovi po dosažení osvícení. Jedná se o: Drahocenný slunečník, Zlaté ryby, Nádobu s pokladem, Lotos, Bílou pravotočivou ulitu, Nekonečný uzel, Praporec vítězství a Kolo Dharmy.

Ve staré Indii byl drahocenný slunečník symbolem moci a bohatství, který služebníci nosili nad hlavami svých pánů, aby poskytoval ochranu před nevlídným počasím. Později byla ochrana před slunečním žárem transformována do duchovní oblasti jako ochrana před žárem znečištění, před třemi hlavními nečistotami mysli, tj. chtivost nebo ulpívání, nenávist nebo hněv a nevědomost nebo zaslepenost. Některé texty místo slunečníků píší o hedvábném baldachýnu rozprostřeném nad Buddhou Šákjamunim, kterému poskytoval ochranu před všemi vnějšími i vnitřními negativními vlivy.

Zlaté ryby jsou obě stejně postavené, většinou mají hlavy dole. V Indii původně symbolizovaly posvátné řeky Gangu a Jamunu a jako šťastný symbol patří nejen do buddhismu, ale i do džinismu. V Tibetu nemají žádný zvláštní význam, často jsou považovány za symbol volnosti, protože se ve vodě mohou pohybovat bez omezení. V duchovní oblasti se často uvádí, že ryby symbolizují vysvobození z oceánu samsáry.

Původ číše velkého pokladu je pravděpodobně spojen s ukládáním a skladování určitých materiálních statků, např. jídla, obilí nebo peněz, a objevuje se v pohádkách a legendách po celém světě jako bezedná nádoba, ze které je možné stále brát. Na duchovní úrovni je číše spojována s mimořádnými schopnostmi a v tibetském buddhismu se používá hlavně pro různé tantrické obřady. Jako součást osmi šťastných symbolů je symbolem vyplnění duchovních i světských přání a často je atributem různých postav, které jsou spojovány s bohatstvím.

Lotosový květ je považován za symbol čistoty dokonalého zrození. Jako jeden z osmi šťastných symbolů představuje duchovní, vnitřní čistotu. Tibetské texty velmi často uvádí, že lotosový květ, který Tibeťané malují nejčastěji bílý, symbolizuje čistotu a soucítění. Stejně jako číše, i lotos patří mezi oblíbené atributy různých postav tibetského buddhistického panteonu.

Pravotočivá ulita je předmět dokonalých tvarů a dokonalého zvuku a patří k nejstarším rituálním předmětům. V textech je nejčastěji zmiňována jako ulita, ale může označovat i lasturu nebo mušli. V předbuddhistickém období byla používána jako symbol ženy a ženství, v tibetském buddhismu se používá hlavně pro silný a pronikavý zvuk, který vydává. Jako jeden z osmi šťastných symbolů představuje dharmu, která se šíři do všech směrů jako zvuk, který vydává. Některé texty uvádí, že troubením na ulitu se ohlašuje Buddhovo probuzení, osvícení.

Nekonečný uzel je grafický symbol vzájemně propletený bez začátku a konce. Jeho tvar je pravděpodobně odvozený od nejstarších tvarů, které zobrazovaly dva vzájemně propletené hady nebo prameny vlasů. Šťastný uzel se často používá i samostatně. Protože uzel nemá začátek ani konec, symbolizuje v duchovní rovině nekonečnou moudrost a soucit. Některé texty uvádí, že také symbolizuje nekonečnou lásku a harmonii.

Praporec vítězství je vyrobený ze dřeva nebo látky. Pokud je vyrobený z kovu, používá se na střechách chrámů a klášterů. Střechy obyčejných domů může praporec zdobit pouze v případě, že v domě je kompletní sada všech textů Kandžuru. Jako jeden z osmi šťastných symbolů je symbolem vítězství Buddhova učení, symbolem vítězství znalostí nad nevědomostí, vítězství nad všemi překážkami.

Kolo dharmy (Dharmačakra) je kruh a jedná se o jeden ze základních tvarů v každé kultuře. V předbuddhistické Indii mělo kolo kromě své základní funkce, tj. symbolu opakujících se dějů nebo činností, i dva další významy: symbolizovalo slunce a zbraň. Do buddhismu se přenesl význam kola jako zbraně ve formě tzv. ochranného kola, které je součástí některých tantrických obřadů.

Země původu: Nepál