Modlitební mlýnek

31000822107_0fa824b530_o

Původ a používání

Modlitební mlýnek bývá označován jako vynález tibetského buddhismu, je však docela možné, že vznikl v Indii již ve 3. - 4. století. Patří mezi drobné votivní předměty, které Tibeťané používají v každodenním životě (pod názvem mani khorlo). Ovšem pozor, vedle „kapesních“ velikostí existují i obří válce větší než postava.

Zásadně se otáčejí ve směru hodinových ručiček, protože směr, kterým jsou mantry psány, je směr pohybu slunce po obloze Tento pohyb je fyzickým „otáčením kola Dharmy “, která popisuje způsob, jakým Buddha učil. Následovníci předávali jeho učení i lidem, kteří neuměli číst. Mohli tedy používat modlitební mlýnky, recitovat mantry a tak získávat zásluhy nejen pro sebe, ale pro všechny živoucí bytosti. Zajišťovali si dobrou karmu nejen pro život stávající, ale i pro ty budoucí a mohli se přiblížit k uskutečnění osvícení. Dokonce i hmyz, který prochází stínem modlitebního kola, má nějaké zásluhy.

Roztočením mlýnku dochází k aktivaci mantry, harmonizaci okolí a mysli. Věřící praktikují tuto činnost každé ráno a večer. V levé ruce drží málu, a v pravé ruce otáčejí modlitební mlýnkem. Podle tibetské buddhistické tradice má točení stejně záslužný účinek jako ústní přednes modlitby.

Popis a druhy mlýnků

Vždy jde o dutý válec libovolné velikosti upevněný tak, aby se mohl otáčet. Povrch je zhotovený většinou z kovu (výjimečně ze dřeva). Je na něm zdobně vytepána mantra Óm mani padme húm. Mlýnek je oživen uvnitř uloženými modlitbami, mantrami a sútrami, které jsou tištěné na pruzích papíru. Každým otočením jsou modlitby uvnitř i vně „čteny".

Pevné mlýnky - můžete je najít po několika kusech nebo v celých řadách v přístřešcích podél cest ve vesnicích, na poutních místech, v chrámech. Poutníci je obcházejí ve směru hodinových ručiček a roztáčejí jeden válec po druhém pohybem dlaně. Jindy je v samostatné svatyni nebo ve vestibulu chrámu umístěn jeden nebo více obřích - dva až tři metry vysokých modlitebních válců. Traduje se, že pro roztáčení velkých modlitebních mlýnků mniši používali i tibetského španěla – malé plemeno psa (max. 7 kg), jehož chov probíhá už několik století a jeho domovinou byly dlouho pouze kláštery v Tibetu a Nepálu. 

03 (2)

Ruční modlitební mlýnek – je váleček, který je připevněn na kovovém nebo dřevěném držadle. Pro snadnější otáčení mlýnku bývá válec zatížen řetízkem či provázkem s kuličkou na konci.

Vodní mlýnek - je otáčen tekoucí vodou. Dotykem vody s mlýnkem se voda stává požehnaná. Když se tato voda posléze vlévá do oceánu či jezer, nese s sebou sílu očistit všechny živé tvory, žijící ve vodě, od špatné karmy.

Ohňový mlýnek - je otáčen teplem svíčky nebo elektrickým světlem. Světlo, které vychází z mlýnku, dokáže očistit od negativní karmy všechny bytosti, které ho spatří.

Větrný mlýnek - je otáčen větrem, který má sílu očistit živé bytosti od špatné karmy.

Elektrické mlýnky – jsou poháněné elektrickými motory, což může být doprovázeno hudbou a světelnými efekty. Elektřinu lze považovat za energii podobnou vodě, ohni, větru, otázkou je, zda pak zásluhy nepřísluší spíše elektrárnám… Dnes existují dokonce modlitební mlýnky na solární pohon.

Nejrůznější modlitební mlýnky najdete také u nás:

Modlitební mlýnek nástěnný s korálky - 15 cm

B31A4233 (1)

Modlitební mlýnek nástěnný - symboly štěstí - 21 cm

B31A4237 (1)

Modlitební mlýnek se symboly štěstí - 27 cm

B31A4714 (1)

Modlitební mlýnek s mantrou - 20 cm

B31A4720 (1)

Všechny modlitební mlýnky najdete TADY.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení