Vábení Kailásu

Antologie patnácti povídek tří tibetských (Alai, Taši Dawa a Sebo) a dvou čínských autorů (Ma Ťien a Ma Jüan).

Antologie patnácti povídek tří tibetských (Alai, Taši Dawa a Sebo) a dvou čínských autorů (Ma Ťien a Ma Jüan), jejímž pojítkem je společné téma – současný Tibet. Přestože se jednotliví autoři i jejich díla od sebe velmi výrazně liší, je možno mezi nimi najít i mnoho společného. Všichni se narodili mezi lety 1953 až 1962, a patří proto ke stejné generaci tzv. “reedukované mládeže”, tedy generaci, která v dětství a rané dospělosti zažila jedno z nejhorších období moderní čínské historie, období tzv. Kulturní revoluce (1966-1976). Životy těchto lidí tak byly často velmi poznamenány a mnozí ze spisovatelů této generace zachytili později v 80. letech toto děsivé období ve svých literárních dílech. Ač se situace autorů tibetské národnosti velmi lišila od situace etnických Číňanů, přesto i oni v té době zažívali velmi neklidné období, které výrazně ovlivnilo jejich dospívání a mládí.

Právě v 80. letech se mezi čínskými spisovateli – příslušníky této generace – vyvinul nový literární trend, tzv. literatura hledání kořenů (čín. sün-ken wen-süe). Toto hnutí vyvolalo velký ohlas po celé Číně a hlásili se k němu, ať už explicitně, či jen koncepcí svých děl, i tři ze spisovatelů zahrnutých v této sbírce: Taši Dawa, Ma Ťien a Ma Jüan.

Hnutí hledání kořenů vidělo jedinou naději na oživení v té době skomírající moderní čínské literatury v návratu ke kořenům vlastní kultury, k čínské tradici. Kořeny však nehledali, jak by snad západní čtenář mohl předpokládat, v oficiální tradici a v konfuciánském kánonu, nýbrž na okraji samotné čínské kultury v hraničních oblastech jednotlivých provincií i celé ČLR, v oblastech obývaných převážně nečínskými národy s kulturou zcela odlišnou od kultury středu a zdrojem inspirace se tak pro některé z nich stává i Tibet. Právě tyto “okrajové” oblasti a národy, jež je obývají jsou podle některých teoretiků hnutí hledání kořenů zdrojem inspirace a oživení pro příliš rigidní, zkostnatělou, pragmatickou a racionální čínskou kulturu. Na těchto “nestandardních kulturách” čínští spisovatelé 80. let obdivují jejich prostotu, barevnost, intenzitu prožívání i spontaneitu.

Poetika děl v rámci hnutí hledání kořenů se vrací k samotnému počátku čínské civilizace i k počátku lidstva jako takového. Vyprávění proto často přebírá formu mýtu či legendy, a autoři hlásící se k tomuto hnutí používají převážně motivy, které jsou svou podstatou spojeny s životem člověka, s tím nejzákladnějším a nejprimitivnějším, co tvoří samotnou esenci lidského bytí, jež je v dílech hledání kořenů často pojímáno jako holý boj o přežití. Autoři hlásící se k tomuto hnutí s oblibou zobrazují vše ošklivé, vše co je nějakým způsobem znetvořené, co je nějak odlišné a co proto vybočuje, nezapadá. K nejtypičtějším motivům patří rození a smrt, sex, různé obřady, rituály a masová shromáždění, sny a snění, jídlo apod. V povídkách všech tří spisovatelů hnutí hledání kořenů zahrnutých v této sbírce jsou vždy alespoň některé z těchto motivů vždy patrné.

Povídky zařazené do publikace patří k nejreprezentativnějším dílům jednotlivých autorů pokud jde o tibetskou tematiku. Konfrontace pohledů tibetských a čínských autorů na současný Tibet ilustruje rozdíly jejich přístupu k tomuto tématu. Antologie uvádí tento literární proud do našeho kulturního prostředí poprvé. Přeložili Monika Dohnalová, Anna Doležalová, Kamila Hladíková a Martin Slobodník. Předmluvu napsala Olga Lomová, doslov a vysvětlivky Martin Slobodník, medailony autorů Kamila Hladíková.

Uvedená cena je včetně DPH.