Tibetská kniha mrtvých

Kniha mrtvých je základním dílem tibetského buddhismu. Její vznik se datuje do 8. století n.l., kdy byla patrně poprvé zapsána, avšak  následujících zhruba šesti stoletích patřila k tajným "zakopaným" knihám, které nepronikly na veřejnost. O její rozšíření e zasloužil až ve 14. století asketa Karmaingpa, který ji údajně objevil na hoře Gapodar a předl svým následovníkům. Kniha mrtvých je formulována jako poučení zemřelému a jeho cestě do "zásvětí - v "mezistavu", který následuje po fyzické smrti. Podle tibetských buddhistických představ totiž smrt není absolutním předělem mezi životem a bezživotím, život pozemský a zásvětní jsou dvě formy vyšší existence  a hranice mezi nimi je plynulá. Poučení člověku na přechodu mezi těmito dvěma stavy pak není jen popisem pohřebního rituálu, nýbrž také, a vlastně především, plánem správné životní cesty, vedoucí k vysvobození, a shrnuje základní principy buddhistické morálky a filozofie.- F tom je kniha mrtvých pro nás ojedinělým, kulturněhistorickým svědectvím o myšlení a způsobu život ve starém Tibetu. 

Tibetská kniha mrtvých vychází z originální verze. 

Prof. PhDr. Josef Kolmaš, DrSC (1933-2021) (který knihu přeložil a opatřil poznámkami a komentáři),byl přední český sinolog a tibetolog. Řadu let působil na Orientálním ústavu Akademie věd v Praze, v letech1994-2002 byl jeho ředitelem. Je autorem řady významných odborných i popularizačních publikací, vydávaných jak v Čechách, tak v zahraničí. Nezanedbatelná je v českém prostředí rovně jeho činnost překladatelská, zaměřující se na literární a náboženské texty z čínského a tibetského kulturního okruhu.

Uvedená cena je včetně DPH.