Kapala, motiv Mahákála a Palden Lhamo

Detailní popis produktu

Kapala (v sanskrtu dosl. "zhotovená z lebek") je rituální nádoba ve tvaru lidské lebky. Tradičně se používá v hinduismu a buddhismu jako miska na obětiny, slouží tedy především k obřadům. V tibetských klášterech se do kapaly umisťuje obětina hněvivým božstvům. Obvykle víno, které symbolizuje krev, ale také chléb nebo těstové koláče. Ty mají tvar připomínající lidské oči, uši a jazyk.

Před použítím bývá kapala pečlivě pomazána a posvěcena. Klade se na oltář, přičemž spočívá na trojúhelníkovém podstavci, jenž představuje obětní oheň a bývá ozdoben lebkami. Lebky jsou připomínkou pomíjivosti. Kapala je však symbolem transformační síly moudrosti a poznání.  Evokuje vítězství nad všemi démonickými silami a iluzemi duality. V meditacích se používá jako prostředek k dosažení transcendentálního stavu mysli.

V tibetském buddhismu bývá kapala zdobena znázorněním dharmapálů, což jsou ochranná božstva. Mezi nejoblíbenější patří Mahákála (v sanskrtu mahá znamená "velký" a kála "černý"), který má děsivé vzevření a bývá zobrazován s černým tělem. Jeho tělo je zavalité, tvář rozšklebená, vlasy rozježené, oči vypoulené a zuby výhružně trčící. Na hlavě má korunu s pěti lebkami. Nabývat může rozličných forem (může jich být až 75). Různé formy Mahákály se od sebe liší detaily, nejvýraznější je pravděpodobně rozdílný počet rukou. Jiný význam má Mahákála dvouruký, jiný čtyřruký, jiný šestiruký a další, třeba dvanáctiruký nebo šestnáctiruký.

Mahákála vyjadřuje rozmanité aspekty buddhovství. Často bývá zachycen jako emanace Avalókitéšvary, Amitábhy, Čakrasamvary a podobně. Je ochráncem Buddhova učení, jmenovitě školy Kagjüpa a dalajlamů. Jsou mu přiřčeny čtyři činnosti, jež tvoří jeho hlavní poslání - krocení, obohacování, připoutávání a ničení. Takto působí na vnější i vnitřní úrovni. Někdy vystupuje společně se svou družkou Palden Lhamo.

Země původu: Nepál