Dungkar - tibetská rituální ulita, pět bódhisattvů

Kód: 330-509-1
11 500 Kč 9 504,13 Kč bez DPH
Skladem

Tibetský rituální dechový nástroj dungkar. Mořská ulita zdobená precizní rytou a malovanou reliéfní výzdobou s motivem pěti bódhisattvů, v mužských i ženských podobách, znázorněn je Maňdžušrí, Zelená Tára, Čenrézig, Amitábha a Bílá Tára. Dungkar je tradiční nástroj vysoké spirituální, rituální i umělecké hodnoty.

Rozměry: délka 19,5 cm, šířka 11,5 cm. Hmotnost 891 g.

Uvedená cena je včetně DPH.

Detailní informace

Detailní popis produktu

Dungkar (tib. dung-dkar) je prastarý rituální dechový nástroj, který se používá v Indii a Tibetu.

Ulity pocházejí z velkých mořských plžů druhu vázovka indická. Bývají velice pečlivě a důmyslně zdobeny a vykládány vzácnými kameny. Někdy jsou kombinovány s kovy, nejčastěji s mědí, bronzem, stříbrem a zlatem.

Ulita je jedním z buddhistických osmi šťastných symbolů, obdobný symbolický význam má i v hinduismu, džinismu a sikhismu. V indické historii symbolizovala velikou moc a autoritu. Její zvuk měl odhánět zlé síly a neštěstí. Před začátkem bitvy měl v nepříteli vyvolat strach. V Tibetu byla ulita symbolem míru a pozitivní energie. Tón vznikající při zadutí do nástroje zní podle tradice posvátnou mantrickou slabikou ÓM. Před rozšířením buddhismu sloužil dungkar k zahánění zlých duchů a přivolávání těch dobrých. Také se používal ke svolávání shromáždění či jako nádoba během rituálů.

Dungkar patří k nejposvátnějším a nejvíce ceněným předmětům tibetské kultury.

Bódhisattva je v buddhismu bytost usilující a dosahující buddhovství, která však záměrně nevstupuje zcela do nirvány, dokud nebudou osvobozeny všechny bytosti. Podle mahájány existují dva druhy bódhisattvů - pozemští a transcendentní. Pozemští bódhisattvové jsou lidé soucitní a nesobečtí. Transcendentní bódhisattvové dosáhli buddhovství a dokonalé moudrosti, úplný vstup do nirvány však odkládají, nepodléhají znovuzrozování a pomáhají všem bytostem na cestě k osvícení. Jsou považování za průvodce a pomocníky v nesnázích. Mezi nejvýznamnější bódhisattvy patří Avalókitéšvara, Vadžrapáni, Kšitigarbha, Samantabhadra, Ratnapáni, Višvapáni, Tathágatha a Maňdžušrí.

Maňdžušrí je bódhisattva moudrosti. Patří mezi nejstarší a nejvýznamnější bódhisattvy. V pravé ruce drží plamenný meč, jímž odděluje nevědomost od pravého poznání. Meč představuje realizaci transcendentní moudrosti. Levou rukou provádí gesto ochrany.

Zelená Tára je skutečnou Vysvoboditelkou a Zachránkyní. V tibetské symbolice je zelená barva považována za barvu, která obsahuje všechny ostatní barvy. Je vždy zobrazována s otevřenou dlaní, což znamená štědrost a jednou nohou na zemi, což znamená, že je vždy připravena přijít nám na pomoc. Levou nohu mívá v lotosové pozici, což symbolizuje osvícení, pravou nohu však má zpravidla pokrčenou do polohy, jakoby chtěla vstát, což ukazuje na její aktivitu v samsáře a připravenost kdykoli pomoci všem vnímajícím bytostem. V levé ruce třímá stonek lotosu s květem ve výšce ramen.

Čenrézig (dosl. Zřící pronikavým zrakem) je v tibetskou formou bódhisattvy milosrdenství Avalókitešvary. V Tibetu je považován za patrona - ochránce "Sněžné země". S Čenrézigem jsou spojovány významné události a postavy tibetského buddhismu. Podle legend je praotcem tibetského národa. Jedním z jeho převtělení měl být i král Songcän Gampo (605-650), známý jako "první tibetský buddhistický král". Také karmapové a dalajlámové bývají považováni za převtělení Čenréziga. Je mu připisováno autorství nejznámější tibetské mantry Óm mani padme húm. Tibeťané věří, že vysloví-li tuto mantru v nebezpečí nebo nutné potřebě, Čenrézig může zakročit a pomoci jim. Tuto mantru však Tibeťané vyslovují i zcela běžně v každodenním životě, činí tak s vírou, že je to pro blaho všech trpících bytostí. Ženským protějškem Čenreziga je Tára.

Amitábha je vyobrazován v rubínově červené barvě. V rukách složených v klíně (mudra meditace) drží misku s nektarem vysvobození. Amitábha zosobňuje milosrdenství a moudrost. Vládne západní čisté zemi Déwačhen, což není nějaká lokalita, ale stav vědomí, kdy člověk velmi rychle směřuje k osvícení.

Bílá Tára nejdokonaleji zosobňuje soucítění, čistou bezpodmínečnou lásku, která je podle tradice dokonce větší, než láska matky ke svému dítěti. Je zobrazována v meditativní pozici diamantového lotosu s oběma nohama složenýma pod sebou a chodidly obrácenými k nebi. Bílá Tára má sedm očí. Jedno na čele a po jednom na každé ruce a noze. Tím se symbolicky vyjadřuje její soucitná bdělost a schopnost nazírat veškeré utrpení světa. Bílá barva Táry ukazuje kromě čisté lásky i na nerozlišenou pravdu dharmy. Její pravá ruka zaujímá pozici nebojácnosti varadamudra, kdy je dlaň natočená kupředu a směřuje dolů. V levé ruce třímá stonek lotosu s květem ve výšce ramen.

Vyrobeno v Nepálu.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat články. Prosím přihlaste se nebo registrujte.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: