Tibetský nový rok je nejdůležitějším svátkem nejenom v Tibetu, ale i v Nepálu a Bhútánu, které jsou si geograficky a kulturně velmi blízké. S velkým nadšením jej slaví také Tibeťané v indickém Ladakhu. Svátek Losar (tibetsky "lo" znamená rok a "sar" nový) trvá patnáct dnů, přičemž zvláštní význam mají první tři dny. Je to období radosti, rodinného setkávání a společného vítání nového roku, kterému předchází hluboký prožitek duchovní očisty a symbolického znovuzrození.
Letos připadá Losar na 18. února. Nový rok podle tibetského solilunárního kalendáře bude ve znamení Ohnivého koně.
Přípravy na Losar: očista těla i mysli
Přípravy na Losar začínají několik dní, někdy i týdnů před samotným svátkem. Klíčovým obdobím je závěr starého roku, kdy Tibeťané věnují náležitou pozornost důkladnému úklidu svých domovů. Nejde pouze o fyzickou čistotu, ale také o symbolické odstranění negativních energií, neštěstí a překážek nahromaděných během uplynulého roku.
Nedílnou součástí příprav jsou náboženské rituály. Lidé navštěvují kláštery, modlí se, zapalují máslové lampy a přinášejí obětiny. Tradičně se připravují speciální pokrmy, jako je guthuk, hustá polévka s knedlíčky. Ta se podává v rodinném kruhu v předvečer Losaru. Do knedlíčků se vkládají symbolické předměty (například sůl, uhlí či rýže), které hravou formou odhalují povahové rysy či předpovědi pro nadcházející rok.
Průběh oslav: radost, barvy a rituály
Samotné oslavy Losaru trvají obvykle tři dny, v některých oblastech i déle. První den je věnován rodině a domácím rituálům. Brzy ráno se připravuje tradiční nápoj changkol (čaj nebo lehký ječný nápoj) a na domácí oltáře se kladou obětiny. Lidé se oblékají do slavnostních krojů a navštěvují příbuzné, aby si popřáli štěstí, zdraví a prosperitu.
Druhý den Losaru je tradičně zasvěcen vzájemnému sdílení a projevování úcty k duchovním autoritám. Lidé návštěvují kláštery, veřejně se modlí a přijímají požehnání od lámů. Mniši předvádějí rituální tance čham, které mají za cíl zahnat zlé síly a přivolat ochranu. Hlavním duchovním smyslem tance je znázornění vítězství dobra nad zlem a překonání vnitřních démonů (negativních emocí, jako je hněv, pýcha a závist).
Třetí den se často nese ve znamení poutí, vyvěšování modlitebních praporků a oslav v přírodě.
Celé období Losaru je prostoupeno hudbou, tancem, sdílením jídla a silným pocitem sounáležitosti.
Astrologický význam roku Ohnivého koně
Tibetský kalendář je fascinujícím systémem, v němž je každý rok definován kombinací zvířete, jednoho z pěti základních prvků a čísla. 18. února vstoupíme do roku s pořadovým číslem 2153. Po klidnějším ženském roce Dřevěného hada přebírá vládu dynamický mužský Ohnivý kůň. Kůň, který je sedmým zvířetem tibetského zvěrokruhu, se tentokrát spojuje s prvkem ohně. Tato kombinace slibuje rok plný energie, pohybu a zásadních životních změn, neboť oheň dodává přirozené aktivitě koně nebývalou sílu a vášeň. Kůň symbolizuje energii, pohyb, svobodu, odvahu a nezávislost. Oheň tento vliv ještě zesiluje a přináší dynamiku, vášeň, transformaci a silné emoce.
Rok Ohnivého koně je považován za období výrazných změn, rychlého vývoje a nových příležitostí, ale také nečekaných problémů a výzev. Podle tradiční astrologie může přinést zvýšenou aktivitu, inovace a chuť překonávat hranice, zároveň však vyžaduje obezřetnost, aby se energie neproměnila v impulzivitu či konflikty.
Z duchovního hlediska je tento rok vhodný k odvážným krokům, osobnímu růstu a hledání vlastní cesty. V souladu s tibetským nazíráním na svět můžeme věřit, že správnými rituály, etickým jednáním a vnitřní rovnováhou lze energii ohnivého koně využít ku prospěchu jednotlivce i celé společnosti.
Losar jako most mezi tradicí a současností
Losar zůstává živým svátkem nejen v Tibetu, ale i mezi tibetskou diasporou po celém světě. Udržování prastarých zvyků a tradic je pro Tibeťany nesmírně důležité. Je to zásadní předpoklad pro zachování jejich kulturní identity. Na pomezí dvou let podle tibetského kalendáře se i my můžeme na chvíli zastavit a vnímat hluboké propojení spirituality a každodenního života. Oslavy tibetského nového roku nejsou jen pohledem do minulosti, ale i inspirací, jak vstupovat do nových začátků s respektem, radostí a vědomím širších souvislostí.
Na první fotografii jsou buddhističtí mniši v maskách při čhamovém tanci v klášteře Diskit.
Na druhé fotografii jsou modlitební praporky, které Tibeťané často vyvěšují během prvního dne nového roku.