Čtyři přátelé - malba na plátně

Kód: 9051
2 700 Kč 2 231,40 Kč bez DPH
Skladem

Unikátní malba čtyř zvířecích přátel z dílny studentů v Tibetan Homes Foundation. Inspirováno tradičním buddhistickým příběhem o čtyřech harmonických bratřích - papouškovi, zajíci, opici a slonu.

Rozměry 85,7 cm x 66,5 cm s okrajem, 85,7 x 61 cm bez okraje.

Uvedená cena je včetně DPH.

Detailní informace

Detailní popis produktu

Tato malba akrylovými barvami je výsledkem pečlivé ruční práce studenta v THF.

Tibetská exilová vesnice Tibetan Homes Foundation (THF) se nachází ve výšce 1880 m.n. m. nad městem Dehrádún v himálajském podhůří. Lokalita zvaná Mussoorie je pro indické turisty jedním z nejvyhledávanějších míst severní Indie pro své příjemně chladné klima. Vesničku, kterou tvoří 29 domečků pro děti a 34 budov pro zaměstnance a učitele, založil v roce 1962 Jeho Svatost dalajlama a v roce 2019 v ní žilo asi 2200 dětí. Mladí Tibeťané jsou věku od 7 do 19 let (12. tříd) a studují všechny moderní předměty včetně tibetštiny, hindštiny a angličtiny v souladu s jejich kulturou. Nadaní studenti v THF mohou absolvovat kurz moderní malby (čtyřleté studium), případně tradiční malby (pětileté studium).

Autor díla student THF v Mussoorie se nechal inspirovat tradičním buddhistickým příběhem o čtyřech přátelích - papouškovi, zajíci, opici a slonu. Příběh měl vyprávět Buddha Šákjamuni a je zaznamenán ve Vinajavastu (Základu disciplíny).

Čtyři bratři

Pod velkým banyánovým stromem na svazích Himálaje žili čtyři dobří přátelé - papoušek, zajíc, opice a slon. Jak plynul čas, laskavost a harmonie se pomalu začala z jejich vztahu vytrácet. Začali se hádat a naříkat si jeden na druhého. Všichni z toho byli smutní, a tak se jednoho dne rozhodli, že budou hledat, kdo je nejstarší, nejzkušenější a nejmoudřejší a radil by jim, vedl je životem. Dohodli se, že najdou mezi sebou nejstaršího a toho pak uznají za svého vůdce.

„Kamarádi,“ začal slon, „když já jsem byl ještě mladé slůně, mohl jsem se procházet nad tímto stromem a jeho větve a listy mě šimraly na břiše. Pamatuji si tento banyán, když byl ještě hodně malý stromeček.“

Opice na to: „Přátelé, když já jsem byla malá, mohla jsem sedět na zemi a zároveň jíst ty nejhořejší lístečky. Pamatuji si tento strom, když byl ještě malým keřem.“

„To já, kamarádi,“ promluvil zajíc, „když jsem byl mladý, mohl jsem okusovat ty nejmenší lístečky na vrcholu banyánu. Pamatuji si na tento strom, když byl teprve malou větvičkou.“

„Přátelé“, promluvil nakonec papoušek, „před mnoha a mnoha lety vyrostl daleko odtud velký banyánový strom. Snědl jsem jeho plody a přinesl jeho semínka až sem. Z jednoho semínka pak vyrostl tento krásný velký banyán.“

Slon, opice a zajíc uznali, kdo je nejstarší, a společně říkali:„Ano, ano, ty jsi z nás nejstarší. Od dnešního dne nás ty budeš vést a my tě budeme poslouchat.“

Tak čtyři bratři, jak se papouškovi, zajíci, opici a slonu říká, obnovili harmonii a radost ve společném životě.

(Tibetské listy č. 22 - zima 2003)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Přidat komentář
Nevyplňujte toto pole:

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat články. Prosím přihlaste se nebo registrujte.